Dyslexie je specifická porucha čtení, buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu specifické vývojové poruchy učení (SPU), která se projevuje nesnázemi při učení se číst.
Termín poprvé použil v roce 1887 německý oftalmolog dr. Rudolf Berlin. Dyslexie postihuje i děti s nadprůměrnou inteligencí. Je charakterizována obtížemi se správným a/nebo plynulým rozpoznáváním slova, špatným pravopisem a dekódovacími schopnostmi. Tyto obtíže jsou typickým následkem deficitu ve fonologické (hláskové) složce jazyka. Dítě čte pomalu nebo naopak čte rychle, zbrkle s mnoha chybami, slova si domýšlí, zaměňuje písmena, hlavně ty tvarově podobná (b-d-p). Přeříkává si potichu písmena a teprve potom vyslovuje slovo nahlas. Někdy není schopno sledovat očima souvisle řádek nebo přecházet plynule z řádku na řádek. Vázne porozumění textu - dítě se natolik soustředí na proces čtení, že mu uniká smysl přečteného.
Někteří odborníci se domnívají, že dyslexie je problém rozpoznat a pochopit jakékoli symboly, které používáme. Proto mají lidé s dyslexií často i problémy s matematikou, čtením mapy a (dopravního) značení. Mnoho vědeckých studií ukázalo, že některé děti s dyslexií mají poruchy ve více oblastech vizuálního systému (Stein, Walsh, 1997) a že zpracování sluchového signálu v temporální oblasti mozku může být narušeno (Witton et al., 1998).
Kromě toho, často vidíme u dětí s dyslexií horší motorické schopnosti a horší rovnováhu, což by ukazovalo na dysfunkci cerebellu (mozečku) (Fawcett, Nicolson, Dean, 1996). MRI vyšetření ukázalo abnormální aktivitu a morfologii (tvar) řady oblastí mozku včetně cerebellum u dospělých s dyslexií.
Projevy dyslexie v mateřské škole
Záměny hlásek (s-l, r-l, p-b), vynechávání hlásek, části slov
Používání slov v nesprávném významu
Špatná paměť v užívání běžných slov
Špatné tvoření rýmu
Neschopnost určit první a poslední hlásku ve slově
Neschopnost zapamatovat si básničku
Obtíže s opisem nebo obkreslení
Poruchy krátkodobé paměti, pozornosti, zručnosti, nemotornost při oblékání, zavazování tkaniček
Neschopnost rozeznat pravou a levou stranu
Obtíže opakovat rytmus
Projevy dyslexie na základní škole
Nadměrné vynaložené energie, času při školní práci
Často a rychle se unaví
Pomalý výkon
Chybovost
Přeskakování slov a řádků
Záměna písmen (p-b-d, g-q, e-a) a hlásek
Je pro ně obtížné naučit se abecedu, tabulky, dny v týdnu, měsíce
Často zaměňují pravou a levou stranu
Problémy s vyjadřováním (chudý slovník)
Potíže v oblasti gramatiky
Obtíže naučit se cizí jazyk
Problémy s pozorností a koncentrací
Problémy psychické - uzavření do sebe, deprese, agrese
Zdroj: Navrátilová D., 2009
Dysortografie je specifická porucha pravopisu a vyskytuje se velice často ve spojení s dyslexií. Tato porucha nepostihuje celou oblast gramatiky jazyka, ale týká se tzv. specifických dysortografických jevů: vynechávky, záměny tvarově podobných písmen v písemné podobě, zkomoleniny, chyby z artikulační neobratnosti, nesprávné umístění nebo vynechané vyznačení délek samohlásek, chyby v měkčení. Negativně ovlivňuje také proces aplikace gramatického učiva. I po reedukaci sice dělá chyb méně ale potřebuje i tak více času než ostatní žáci. V časově limitovaných úkolech (diktáty, písemky v jakémkoliv předmětu) se dysortografické chyby mohou znovu objevovat a přibývají chyby i v jevech, které se dítě osvojilo a umí je ústně bez obtíží a správně zdůvodnit (Bartoňová, 2018)
Projevy dysortografie v základní škole
Nezvládá krátké limitované úkoly, zejména psaní diktátů a desetiminutovky
Obtíže se manifestují i při výuce cizího jazyka
Daleko obtížněji rozlišuje některé grafické symboly
Při psaní písmen žák často zaměňuje pořadí.
Zdroj: Bartošová M. 2018 Specifické poruchy učení
Primární reflexy a dyslexie
Přetrvávající primární reflexy mohou způsobit symptomy dyslexie a dysortografie a to hlavně Asymetrický tonický šíjový reflex, Tonický labyrintový reflex a Moroův reflex.
Přetrvávající asymetrický tonický šíjový reflex (ATŠR):
brání ve vývoji plynulých pohybů očí, které jsou nezbytné pro čtení. Děti s přetrvávajícím ATŠR reflexem mohou přečíst první (levou) část stránky, ale často neumí „přenést“ oči přes střední čáru tak, aby přečetli i pravou část stránky (většinou musí otočit hlavu místo toho, aby pohybovali jen očima).
brání ve spolupráci očí, dítě pak může vidět všechno rozostřeně nebo dvakrát vedle sebe. Děti to většinou jako problém nevnímají, protože jsou na špatné vidění zvyklé, pro ně je to normální.
brání ve správném vývoji spojení mezi oběma hemisférami mozku, takže jak dominance, tak i specializace mozkových center se nemůže optimálně vyvíjet. Spojení mezi oběma hemisférami, kterému se říká corpus callosum, se vytváří až do šestého nebo až do sedmi a půl roku věku dítěte. Proto je normální, že mladší děti otáčí písmenka i čísla. Až po 8. roku věku dítěte se otáčení písmen a čísel považuje za symptom dyslexie.
pokud ATŠR přetrvává, rovnovážné ústrojí je často méně vyvinuté a pokud přetrvává ATŠR tak má dítě často i horší rovnováhu a koordinaci pohybů, zvláště koordinaci ruka - oko.
V roce 2006 McPhillips zkoumal v Severním Irsku 739 dětí ve věku sedm až devět let. Výsledky výzkumu ukázaly, že děti s potížemi se čtením (buď s diagnózou dyslexie i bez) měly častěji přetrvávající ATŠR než ostatní děti.
Přetrvávající tonický labyrintový reflex (TLR):
zhoršuje prostorové vnímání a dítě pak špatně odhaduje vzdálenosti. Špatné schopnosti orientovat se v prostoru často způsobují to, že dítě stojí v „soukromém“ prostoru ostatních dětí (např. chodí těsně před nohama ostatních, stojí příliš blízko)
způsobuje horší cit pro pravou a levou stranu, což způsobuje nešikovnost, dítě špatně pochopí třídimenzionální obrazy a „zrcadlení“ obrazů
Moroův reflex:
způsobuje problémy se soustředěním pozorností
vizuální stres
Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD.
Použité zdroje:
FAWCETT, Angela J.; NICOLSON, Roderick I.; DEAN, Paul. Impaired performance of children with dyslexia on a range of cerebellar tasks. Annals of Dyslexia, 1996, 46.1: 259-283.
NAVRÁTILOVÁ D., 2009, Obecné projevy dyslexie v mateřské, základní a střední škole
STEIN, John; WALSH, Vincent. To see but not to read; the magnocellular theory of dyslexia. Trends in neurosciences, 1997, 20.4: 147-152.
VOLEMANOVÁ, Marja. 2019. Primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování u dětí. 2. rozšířené vydání. Statenice : INVTS, 2019. 978-80-907369-0-0
WITTON, C., et al. Sensitivity to dynamic auditory and visual stimuli predicts nonword reading ability in both dyslexic and normal readers. Current biology, 1998, 8.14: 791-797.