Dyslexie je specifická porucha čtení, buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu specifické vývojové poruchy učení (SPU), která se projevuje nesnázemi při učení se číst.
Termín poprvé použil v roce 1887 německý oftalmolog dr. Rudolf Berlin. Dyslexie postihuje i děti s nadprůměrnou inteligencí. Je charakterizována obtížemi se správným a/nebo plynulým rozpoznáváním slova, špatným pravopisem a dekódovacími schopnostmi. Tyto obtíže jsou typickým následkem deficitu ve fonologické (hláskové) složce jazyka. Dítě čte pomalu nebo naopak čte rychle, zbrkle s mnoha chybami, slova si domýšlí, zaměňuje písmena, hlavně ty tvarově podobná (b-d-p). Přeříkává si potichu písmena a teprve potom vyslovuje slovo nahlas. Někdy není schopno sledovat očima souvisle řádek nebo přecházet plynule z řádku na řádek. Vázne porozumění textu - dítě se natolik soustředí na proces čtení, že mu uniká smysl přečteného.
Někteří odborníci se domnívají, že dyslexie je problém rozpoznat a pochopit jakékoli symboly, které používáme. Proto mají lidé s dyslexií často i problémy s matematikou, čtením mapy a (dopravního) značení. Mnoho vědeckých studií ukázalo, že některé děti s dyslexií mají poruchy ve více oblastech vizuálního systému (Stein, Walsh, 1997) a že zpracování sluchového signálu v temporální oblasti mozku může být narušeno (Witton et al., 1998).
Kromě toho, často vidíme u dětí s dyslexií horší motorické schopnosti a horší rovnováhu, což by ukazovalo na dysfunkci cerebellu (mozečku) (Fawcett, Nicolson, Dean, 1996). MRI vyšetření ukázalo abnormální aktivitu a morfologii (tvar) řady oblastí mozku včetně cerebellum u dospělých s dyslexií.
Projevy dyslexie v mateřské škole
Záměny hlásek (s-l, r-l, p-b), vynechávání hlásek, části slov
Používání slov v nesprávném významu
Špatná paměť v užívání běžných slov
Špatné tvoření rýmu
Neschopnost určit první a poslední hlásku ve slově
Neschopnost zapamatovat si básničku
Obtíže s opisem nebo obkreslení
Poruchy krátkodobé paměti, pozornosti, zručnosti, nemotornost při oblékání, zavazování tkaniček
Neschopnost rozeznat pravou a levou stranu
Obtíže opakovat rytmus
Projevy dyslexie na základní škole
Nadměrné vynaložené energie, času při školní práci
Často a rychle se unaví
Pomalý výkon
Chybovost
Přeskakování slov a řádků
Záměna písmen (p-b-d, g-q, e-a) a hlásek
Je pro ně obtížné naučit se abecedu, tabulky, dny v týdnu, měsíce
Často zaměňují pravou a levou stranu
Problémy s vyjadřováním (chudý slovník)
Potíže v oblasti gramatiky
Obtíže naučit se cizí jazyk
Problémy s pozorností a koncentrací
Problémy psychické - uzavření do sebe, deprese, agrese
Zdroj: Navrátilová D., 2009
Dysortografie je specifická porucha pravopisu a vyskytuje se velice často ve spojení s dyslexií. Tato porucha nepostihuje celou oblast gramatiky jazyka, ale týká se tzv. specifických dysortografických jevů: vynechávky, záměny tvarově podobných písmen v písemné podobě, zkomoleniny, chyby z artikulační neobratnosti, nesprávné umístění nebo vynechané vyznačení délek samohlásek, chyby v měkčení. Negativně ovlivňuje také proces aplikace gramatického učiva. I po reedukaci sice dělá chyb méně ale potřebuje i tak více času než ostatní žáci. V časově limitovaných úkolech (diktáty, písemky v jakémkoliv předmětu) se dysortografické chyby mohou znovu objevovat a přibývají chyby i v jevech, které se dítě osvojilo a umí je ústně bez obtíží a správně zdůvodnit (Bartoňová, 2018)
Projevy dysortografie v základní škole