V předškolním věku má dítě velký zájem o aktivity tělesné a duševní. Dítě mají zájem o okolní jevy, hodně se ptají „Proč?“, „Kde“, „Co?“, „Jak?“. Je to však také období, kdy potřebují více než jindy řád, rodinné rituály, klidné vedení, stabilní zázemí jak v rodině tak i ve mateřské škole, kam dochází. Je to období „bezstarostného dětství“, ještě žádné úkoly, povinnosti, jen čas si hrát. Pomocí her se ale rozvíjí schopnosti, na jejichž podkladě se může v budoucnu ve škole naučit dobře číst, psát a počítat. Hlavní oblasti, které se mají v tomto kontextu rozvíjet, jsou především řeč, zrakové a sluchové vnímání, prostorové vnímání, prostorová orientaci, grafomotoriku a základní matematické představy.
3-4 roky
Motorika
Hrubá motorika je základ pro rozvoj jemné motoriky. Hodně tedy podpořte u dítěte tělesné aktivity. Běh, skákání, lezení, přelézání, podlézání, házení, udržení rovnováhy, houpání. Vše má pozitivní vliv na rozvoj Vašeho dítěte. Pokud vás baví cvičení rodičů s dětmi, určitě to využijte. Pokud nemáte rádi organizované kroužky, choďte s dítětem ven, na hřiště a hrajte s ním na honěnou, na schovávanou a podpořte, aby se nebálo lézt na prolézačky.
Jemná motorika se zlepší tím, že necháte dítě pomáhat s každodenními činnostmi a sebeobsluhou. Vánoční cukroví se peče nejlépe spolu! Veďte dítě k tomu, aby samo zkoušelo si čistit zuby (jen pak dočistěte), aby se česalo, oblékalo. Zapínání zipů a knoflíků jsou výborné na rozvoj jemné motoriky.
Zkoušejte různé rukodělné činnosti, jako je stříhání (nejdříve jen proužky, později i delší plochy), lepení, navlékání korálků, modelování, mačkání papírů ale i řezání s pilou nebo šroubování šroubovákem, zatloukávání kladívkem nebo šroubování matičky.
Hrát si s pískem na pískovišti můžete nahradit doma tácem s moukou nebo krupicí. Do těchto materiálů můžete zkusit s dítětem i kreslit, nacvičovat vedení čar. Existuje i kinetický písek, což je skvělá zábava pro děti a přitom si cvičí ruce. Písek umožňuje vytvářet mnoho krásných báboviček, hradů, apod.
Dotýkání se předmětů z různých materiálů nebo poznávání materiálů hmatem je skvělé na rozvoj hmatu. Můžete využít misky s luštěninami, těstovinami, kamínky, korálky, krupicí aj. Později můžete pak zkusit poznávat věci podle hmatu.
Jednoduše vyrobíte hmatové pexeso - dejte pod utěrku tři nebo čtyři páry stejných věcí (např. míčky, kamínky, autíčka), dítě pak pomocí hmatu zkusí najít páry ke sobě. Už můžete zkusit společenské hry jako jsou pexesa, lota nebo domina.
Okolo třetího roku by měl být navozen špetkový úchop tužky, tzn., že tužka leží na posledním článku prostředníčku, shora ji přidržuje bříško palce a ukazováku. Ruky a prsty jsou uvolněné, nesvírají tužku křečovitě, ukazovák není prohnutý. Tužka přesahuje kožní řasu mezi palcem a ukazovákem. Malíček a prsteníček jsou volně pokrčené v dlani.
Do kreslení dítěte nenuťte, spíš dejte příležitosti k tvorbě. Nejlépe na velké ploše. Můžete využít křídy a kreslit venku na chodníku nebo prstovými barvy na velký papír. V třech letech je ještě normální, když dítě střídá ruku, s kterou kreslí. Nechte na dítěte, kterou rukou bude používat, postupně se to ustálí. Jen pokud Vaše dítě už hodně kreslí samo od sebe, tak zkuste se podívat, jestli správně drží tužku.
Zrakové vnímání
Tříleté dítě by mělo být schopno přiřadit k sobě stejné barvy. Hodně jmenujte barvy, když si dítě hraje. Když budete navlékat korále, můžete mu nechat vyhledat nejdříve všechny korále modré barvy, pak žluté atd. Pak pojmenujte, co děláte: Teď navlékáme žlutý korálek, … Postupně se naučí ukázat na požadovanou barvu a v čtyřech letech pak umí samostatně pojmenovat základní barvy.
Hodně se spolu podívejte do knížek. Čím je obrázek složitější s více prvky, tím těžší je pro malé dítě se v tom orientovat., Při přemíře podnětů může být dítě zmateno, neumí zafixovat jednotlivé objekty, které mu mohou splývat. Obdobou může být přemíra hraček a výzdoby prostředí, ve kterém žije. Použijte tedy knížky s jednoduchými obrázky a naučte dítě uklidit, co vytahalo.
Když si budete číst knížku, zkuste vést dítě, aby našlo prvky v obrázku („Kde je pejsek? Ukaž mi, kde je na obrázku“). Až pak knížku odložíte, zkuste se zeptat, co vidělo na obrázku, rozvíjíte tím zrakovou paměť.
Na uvědomování části a celku viděného jsou skvělé puzzle (z několika částí), práce se stavebnicemi nebo skládanky.
Vnímání prostoru
Pro vnímání prostoru, určení sm