Jako předškolní věk se považuje období mezi třemi a šesti roky.
Podívejte se, jak probíhá vývoj dětí v tomto období:
3-4 roky
Motorický vývoj
Tříleté dítě se pohybuje skoro tak jako dospělý člověk. Umí chodit, běhat po rovině i po nerovném terénu a padá jen zřídka. Chodí po schodech nahoru a dolů, když jde nahoru už střídá nohy. Dále bude zdokonalovat svoje motorické schopnosti. Začne skákat po jedné noze, sounož přes čáru, a přeskočí nízkou překážku (5cm vysoké), chytat míč oběma rukama v úrovni bříška. Dítě rádo jezdí i na odrážedle neboli kole bez šlapek.
V čtyřech letech jde samo na WC, stáhne i natáhne si kalhotky a kalhoty. Po použití WC si myje a utře ruce. Umí si samo s malou pomocí vyčistit zuby.
Jemná motorika
Tříleté dítě ovládá už své pohyby rukou natolik, že mu nedělá obtíže napodobit různý směr čáry. Dokáže napodobovat vertikální, horizontální i kruhové čáry. Postupně se naučí nakreslit i křížek. Pokud tříleté dítě něco nakreslí, většinou jen tak něco načmárá a podle toho, co mu to připomíná, tak to pojmenuje (i když výtvor se znázorňovanému předmětu vůbec nepodobá). Možná nakreslí i první „hlavonožce“. Dokáže manipulovat s malými předměty a např. navlékat korále.
Řeč
Řeč se během předškolního období hodně zdokonaluje. Tříleté dítě může ještě mnohé hlásky nahrazovat jinými (například místo „r“ říká „l“) nebo je vyslovuje nepřesně. Správně označuje hlavní barvy. Do čtyř let se považují dysgramatismy, neboli neobratnost v tvarosloví či větosloví, za fyziologické. Pokud přetrvávají ve větším rozsahu i nadále, potom již mohou signalizovat opoždění v řečovém nebo dokonce intelektovém vývoji.
Věty dvouletých byly většinou tříslovné, v předškolním období se rozsah i složitost vět zvětšuje. Před koncem třetího roku se začínají objevovat souvětí podřadná, obsahuje tedy jednu větu hlavní a jednu nebo víc vět vedlejších. Roste i zájem o mluvenou řeč. Rádo se ptá „Proč?“ a „Kdy?“, umí již nějaké nadřazené pojmy a protiklady.
Tříleté a čtyřleté děti již delší dobu vydrží naslouchat krátkým povídkám, a to i v malých dětských skupinkách. Tříleté dítě zpravidla umí nějaké říkanky a jejich počet dále rozrůstá. V této době dítě hodně a rádo povídá, i když je často samo sobě jediným posluchačem.
Znalosti o světě
Vývoj řeči dovoluje i růst poznatků o sobě a o okolím světě. Tříleté dítě zpravidla zná svoje jméno a umí na dotaz udat pohlaví. Rychle rostou jeho znalosti o světě věcí a lidí. Proto také rádo si hraje na někoho jiného - na princeznu, policistu, rytíře, pana doktora, učitelku, prodavače, atd.
Teprve od tří let je dítě schopno řídit své chování podle slovní instrukce, nejdříve tak, že ji nahlas opakuje, později (asi od čtyř nebo pěti let) už podle „vnitřní řeči“, bez hlasitého vyjadřování svých záměrů.
Kolem dvou let je normální, že dvě děti v jedné místnosti po sobě pokukují, hrají si podobným způsobem, ale každé samo. Teprve v předškolním věku dochází k výraznému pokroku: začíná převažovat hra společná. Děti si hrají společně na sdílených projektech, poskytují si k tomu i materiál.
Kolem tří až čtyř let se již také objevuje soupeřivost mezi dětmi. Klidně ve snaze postavit hezčí a větší věž než jeho společník, bere druhým dětem jejich materiál a do značné míry ignorují jejich pocity. Na druhé straně však při vhodném vedení narůstá v této době také rychle porozumění pro druhé, děti dovedou lépe utěšovat plačící dítě a snaží se je rozmanitými způsoby uspokojit.
4-5 let
Motorický vývoj
Pohybově je dítě čím dále šikovnější a pohybuje se rádo. Umí skákat po jedné noze (a umí to i střídat), chodit po čáře nebo po kladině, jezdí na kole. Zvládne stoj na špičkách s otevřenýma očima. Chytit umí i menší míče a získají základ, aby mohly začít náročnějšími pohybovými dovednostmi jako je bruslení, chůze po chůdách aj.
Jeho větší zručnost se projeví v rychle narůstající soběstačnosti. Samo jí, samo se svléká a obléká, i když potřebuje menší pomoc, obouvá si botičky a zkouší si zavazovat tkaničku. Také při toaletě potřebuje jen malou pomoc. Umí si dobře umýt ruce.
Jemná motorika
Rádo cvičí svou zručnost v mnohých hrách s pískem, s kostkami, s plastelínou a kresbě. Čtyřleté dítě rádo kreslí hlavonožce, je to hrubý obrys člověka. Má to hlavu, s hlavními částí obličeje (oči, ústa), ruce a nohy jsou připojeny přímo na hlavu. I když většinou kreslí už s nějakým záměrem, konečný výtvor může ještě pojmenovat docela jinak: „nakreslím králíka“ zakončí přesvědčivým „je to slon“. Umí kreslit vlnovky, šikmé čáry a spirály. Hmatem pozná výrazně odlišné hračky, v pěti letech i podle povrchu. Dítě umí otevírat dlaně postupně po jenom prstu, jako když počítáte pomocí prstů od jedničky do pěti.
Řeč
Čtyřleté dítě dokáže zařadit různé obrázky podle nadřazených pojmů, vysvětí, na co mám oči, knihy, auta, … Poslouchá pohádky a chápe děj. V pěti letech pak chápe i jednoduché vtipy a hádanky, sestaví dějovou posloupnost a popíše ji. Pojmenuje, co dělá určitá profese.
Znalosti o světě
Kolem pěti let podá dítě jednoduchou definici známých věcí. Zná jeho účel, materiál, tvar. Pamatuje si tři předměty a pozná, který chybí, když jeden zakryjeme. Později to zvládne i s obrázky. V předškolním věku si také osvojuje základní počítání - umí odříkat (i když s přeskakováním) početní řadu asi do deseti a přiřazuje názvy čísel k počítaným předmětům. Před pátým rokem zvládá základ pojetí počtu, tj. ví, že počet je určen posledním číslem, k němuž při počítání došlo.
Čtyřleté dítě rádo „pomáhá“ v jednodušších a krátkých domácích pracích a vykonává drobné uložené úkoly. Umí se vcítit do druhého, podělit se, půjčit, dávat dárky. Vůči mladším dětem projevuje náklonnost, chová se ochranitelsky. Dokáže říct činnosti, které se obvykle dělají ráno, co odpoledne a co večer.
Čtyřleté a pětileté děti si již zřídka hrají paralelně, vedle sebe. Převažují společné hry a organizovaná spolupráce při hře je zřetelná. Úroveň hry a rozdělení rolí jsou ovšem závislé nejen na věku, ale i na dalších okolnostech. Děti, které chodí do školky, mají pochopitelně více příležitostí k nacvičování pozitivních způsobů spolupráce.
5-6 let
Motorický vývoj
Od pěti let už umí dítě dobře házet a chytit míč, držet rovnováhu, chodit po kladině, stát nehybně se zavřenýma očima a výborně zvládá křížové pohyby. Tužku drží správným úchopem.
Jemná motorika
V pátém roce je dítě schopno napodobit čtverec a asi v šestém roce trojúhelník. Kresba již odpovídá předem stanovené představě, je mnohem detailnější a také prozrazuje lepší motorickou koordinaci. Když nakreslí „pána“, tak už má hlavu, trup, nohy, ruce, ústa, oči a nos. Paže jsou většinou ještě znázorněny pouhými čárami a proporce jsou víceméně nahodilé. Naproti tomu výtvor šestiletého dítěte, zralého pro školu, je už po všech stránkách vyspělejší, ruce a nohy jsou již „tlustší“, už to nejsou pouhé čáry. Dítě se umí dotknout bříškem každého prstu na ruce bříška palce.
Řeč
Dětská „patlavost“ vymizí před nástupem do školy nebo zůstává jen v rudimentech, které se ještě během prvního školního roku spontánně či s malou logopedickou pomocí upravuje. Do pěti let se považuje nesprávná výslovnost hlásek (dyslálie) za fyziologickou, tedy za normální, od pěti do sedmi let za prodlouženou fyziologickou (širší norma), po sedmém roce je již málo pravděpodobné, že se výslovnost upraví spontánně.
Pětileté dítě již umí zpaměti kratší texty, tvoří nadřazené pojmy, protiklady a těsně před šestým rokem věku zvládá i najít slova podobného významu (synonyma), pozná a vymyslí slova stejného zvuku, ale různého významu (homonyma), rýmy. Pozná a pojmenuje, když je nějaký nesmysl na obrázku. Aktivně a spontánně navazuje kontakt s dětmi i dospělým.
Znalosti o světě
Dítě začíná rozlišovat pojmy jako je nejdříve, před tím, nyní, potom, umí seřadit obrázky podle posloupnosti děje (co se stalo nejdříve, co potom). V šesti letech většina dětí správně určí počet předmětů (do 10 prvků), potřebuje k tomu ale samozřejmě názorný materiál. Vlastní početní operace (jednoduché sčítání nebo odečítání bez názorné opory, jakou jsou například prsty) se naučí až ve školním věku.
Koncem předškolního období dítě stále zřetelněji vyrůstá z rámce rodiny - domov mu už nestačí, nachází nové vztahy k dějům odehrávajícím se mimo důvěrně známé rodinné prostředí.
Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD.
Hlavní zdroje:
Bednářová, Jiřina; Šmardová, Vlasta (2015). Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno, Edika. ISBN 978-80-266-0658-1
Bednářová, Jiřina et kol. (2017). školní zralost a její diagnostika. Praha: Raabe. ISBN 978-80-7496-319-3