Výsledky vyhledávání

Neuro-developmental stimulation in special education teachers work Abstrakt Cílem disertační práce na téma Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga je popsat méně známý jev, kterým jsou přetrvávající primární reflexy a poruchy senzoricko-senzitivní integrace u dětí. Dalšími cíli této disertační práce je zjistit prevalenci přetrvávajících primárních reflexů u žáků od 5 do 8 let a ověřit účinnost metody Neuro-vývojová stimulace jako možného intervenčního programu pro speciální pedagogy. Teoretickými východisky jsou současné poznatky o psychomotorice, primárních reflexech, smyslovém vnímání a senzoricko-senzitivní integraci. Stěžejní část práce představuje výzkum prevalence přetrvávajících primárních reflexů. Výzkumný soubor tvoří 345 žáků ve věku od 5 do 8 let navštěvujících běžné mateřské a základní školy a 26 žáků ve věku od 8 do 11 let navštěvujících základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona. Způsob intervence pomocí metody Neuro-vývojové stimulace je ověřen v případové studii. Další část výzkumu mapuje zkušenosti speciálních pedagogů a logopedů s metodou Neuro-vývojové stimulace jako intervenčního programu pomocí kvantitativního přístupu. Ke sběru dat byly distribuovány dotazníky mezi všemi speciálními pedagogy a logopedy, kteří absolvovali kurzy Neuro-vývojové stimulace v období od ledna 2014 do června 2019. Z výzkumu vyplývá, že u 12,8 % žáků ve věku od 5 do 8 let přetrvává nejméně jeden primární reflex zcela (na stupeň 4), nebo nejméně dva reflexy přetrvávají středně (na stupeň 3), přičemž v obou těchto kategoriích můžeme očekávat problémy v edukaci. Dále z výzkumu vyplývá, že pokud primární reflex přetrvává výrazně (na stupeň 3 nebo 4), tak věkem sám nevymizí a je nutná speciální intervence. Z případové studie je zřejmé, že pomocí metody Neuro-vývojové stimulace je možné přetrvávající primární reflexy a přidružené symptomy odstranit nebo zmírnit. Neuro-vývojová stimulace je absolventy kurzů Neuro-vývojové stimulace vnímána velice pozitivně jako další možná metoda práce s dětmi s poruchami učení nebo chování. Respondenti oceňují, že Neuro-vývojová stimulace ovlivní dítě komplexně, v celém jeho vývoji. Podle dotazníku dokázali respondenti pomocí aplikace Neuro-vývojové stimulace u žáků hlavně zlepšit hrubou motoriku a jejich spolupráci. Další oblastí s nejčastějším viditelným zlepšením byla koordinace pohybů, komunikace a soustředění pozornosti. Lze tedy konstatovat, že Neuro-vývojovou stimulaci je možné úspěšně zařadit mezi speciálněpedagogické metody. Klíčová slova: Neuro-vývojová stimulace; primární reflexy; psychomotorika; senzoricko-senzitivní integrace; smyslové vnímání Abstract The aim of the dissertation entitled Neuro-Developmental Stimulation in special education teachers work is to explain a lesser-known phenomenon (persistent primary reflexes and sensory-sensitive integration disorders in children) to determine the prevalence of persistent primary reflexes in pupils from 5 to 8 years and verify effectiveness of the method Neuro-Developmental Stimulation as a possible intervention program for special educators. The theoretical basis is current knowledge about psychomotorics, primary reflexes, sensory perception and sensory-sensitive integration. The main part of the work is research into the prevalence of persistent primary reflexes. The research group consists 345 pupils from 5 to 8 years of age attending regular kindergartens and primary schools and 26 pupils aged 8 to 11 years attending a primary school established pursuant to Section 16, Paragraph 9 of the Czech Education law. Intervention by the Neuro-Developmental Stimulation method is verified in a case study. The next part of the research maps the experience of special pedagogue teachers and speech therapists with the method Neuro-Developmental Stimulation as an intervention program. The research has a quantitative approach. For data collection, questionnaires were distributed among all special pedagogues and speech therapists who completed Neuro-Developmental Stimulation courses between January 2014 and June 2019. The research shows that 12.8 % of pupils aged 5 to 8 have at least one primary reflex completely (to grade 4) or at least two reflexes to grade 3. Here we can expect problems with education. Furthermore, research shows that if the primary reflex persists to a large extent, it will not disappear with age. Special intervention is needed. It is clear from the case study that persistent primary reflexes and his associated symptoms can be eliminated or alleviated by using the Neuro-Developmental Stimulation method. Neuro-Developmental Stimulation is perceived very positively by graduates of Neuro-Developmental Stimulation courses as another possible method of working with children with learning or behavioural disorders. Respondents appreciate that Neuro-Developmental Stimulation affects the child comprehensively, throughout its development. According to the questionnaire, the respondents were able to use the Neuro-Developmental Stimulation application mainly to improve gross motor skills and cooperation. Other areas with the most frequent visible improvements were coordination of movements, communication, and focus. It can therefore be stated that Neuro-Developmental Stimulation can be successfully included among special pedagogical methods. Key words: Neuro-developmental stimulation; primary reflexes; psychomotorics; sensor-sensitive integration; sensory perception Diskuse a doporučení pro speciálněpedagogickou teorii a praxi Diagnostika ve speciální pedagogice zahrnuje celkovou, komplexní diagnostiku, tj. lékařskou, psychologickou, sociální a speciálněpedagogickou. Jedná se o komplexní poznávací proces, který je nezbytný pro stanovení následné podpory a intervence. Vzhledem k tomu, že vývoj každého člověka je dynamickým procesem, není možné na diagnózu pohlížet jako na něco neměnného v čase (Přinosilová, 2007). Diagnostickým cílem je najít specifické odůvodnění a bariéry, které žák zatím nebyl schopen překonat a podle toho navrhnout konkrétní intervenční opatření (Bartoňová, Vítková, 2016). V praxi dochází často k prolínání procesu diagnostiky a reedukace, kdy na základě diagnózy je poskytována speciální podpora a v jejím průběhu dochází nejen k reedukaci narušených funkcí, ale současně i ke zpřesňování našich diagnostických poznatků (Přinosilová, 2007). Při diagnostice mnoha z hlavních oblastí speciálněpedagogické diagnostiky (hrubá a jemná motorika, grafomotorika, kresba, lateralita, socializační vývoj, komunikační schopnosti aj.) je důležité se zaměřit i na důležité faktory, jako jsou primární reflexy a senzoricko-senzitivní integrace. Přetrvávající primární reflexy a poruchy senzoricko-senzitivní integrace mohou způsobit symptomy poruch učení, chování, problémů s komunikací, soustředěním aj. Specifické poruchy učení (SPU) se vyskytují u vysokého procenta dětské populace. Bartoňová (2018) uvádí, že poruchami učení trpí 3-4 % dětí školního věku a mládeže. Výskyt SPU je přitom u chlapců daleko častější, což souvisí s funkčními odlišnostmi mozku žen a mužů. Velice zajímavým námětem na detailní výzkum by mohl být pokus o zjištění a zdokumentování četnosti dětí s diagnostikovanou SPU mající zároveň diagnostikovány přetrvávající primární reflexy a/nebo poruchu senzoricko-senzitivní integrace. Cílem disertační práce bylo vysvětlit celkem neznámý jev (přetrvávající primární reflexy a poruchy senzoricko-senzitivní integrace u dětí) a zjistit prevalenci přetrvávajících primárních reflexů u žáků od 5 do 8 let navštěvujících běžné mateřské školy a základní školy. Dílčím cílem bylo ověřit účinnost možného intervenčního přístupu pro speciální pedagogy (Neuro-vývojová stimulace). Při pohledu na možné symptomy jednotlivých přetrvávajících primárních reflexů je zřejmé, že mohou vývoj dítěte a jeho prospěch ve škole výrazně ovlivnit. Důležité je tedy jejich včasné odhalení a zahájení intervence k inhibici těchto reflexů. Ideální je zahájení intervence pomocí NVS ještě před nástupem do základní školy. Primární reflexy a senzoricko-senzitivní integrace jsou dvě oblasti, které spolu velice souvisí a ovlivňují jednotlivé oblasti mozku. Spojením aktivit na inhibici primárních reflexů a na zlepšení senzoricko-senzitivní integrace je intervence účinnější. Testy na přetrvávající primární reflexy a senzoricko-senzitivní integraci mohou sloužit jako diferenciální diagnostika. Je nutné dodat, že primární reflexy často přetrvávají u dětí s nestandardním vývojem. Je tedy velice pravděpodobné, že například děti s SPU, s poruchami soustředění, s poruchami autistického spektra, ale i s různými tělesnými, mentálním nebo smyslovými postiženími budou mít i přetrvávající primární reflexy. Přetrvávající primární reflexy mohou jejich potíže ještě zhoršit, ale nemusejí být příčinnou jejich potíží. Z praxe víme, že existuje skupina dětí, jejichž diagnóza nebyla stanovena správně, jedná se nejčastěji o specifické poruchy učení, poruchy soustředění nebo poruchy autistického spektra. Někdy jsou symptomy způsobené přetrvávajícími primárními reflexy nebo poruchou senzoricko-senzitivní integrace velice podobné výše zmiňovaným diagnózám, intervence by ale měla být jiná. Pokud tedy odhalíme přetrvávající primární reflexy, měli bychom začít nejdříve s inhibicí těchto reflexů. Až poté je možné správně stanovit diagnózu SPU nebo PAS. Inhibice primárních reflexů je tedy jednou z možných metod intervence. V této disertační práci je představen kvantitativní výzkum na prevalenci přetrvávajících primárních reflexů u dětí předškolního a mladšího školního věku. Z kvantitativního šetření s výzkumným souborem 345 žáků ve věku 5 až 8 let vyplývá, že 12,8 % žáků má výrazně přetrvávající primární reflexy a to nejméně 1 reflex na stupni 4 nebo nejméně dva na stupni 3. U těchto žáků můžeme předpokládat, že jim reflexy ztíží edukaci. U dalších 42,8 % žáků přetrvávaly více než 2 reflexy nebo minimálně jeden na stupni 2. Je pravděpodobné, že tito žáci budou mít menší potíže například s (grafo) motorikou, soustředěním nebo učením, potíže ale nemusí být dost výrazné na to, aby byly rozeznány a žáci byli odesláni na diagnostiku. Tím pádem nedostanou intervenci, kterou by potřebovali, školní prospěch by ale mohli mít lepší. Ke zvážení je nabídnout Neuro-vývojovou stimulaci jako preventivní program již v mateřských školách. Tato myšlenka byla vyslovena i ústy mnoha absolventů kurzů Neuro-vývojové stimulace (viz příloha). Neuro-vývojová stimulace představuje ucelenou metodiku práce. Je využitelná speciálními pedagogy v rámci komplexní diagnostiky i intervence. Kombinuje aktivity na inhibici primárních reflexů a zlepšení senzoricko-senzitivní integrace. Celý program trvá 30 týdnů, dle individuální potřeby je možné program prodloužit. Přesný způsob práce byl popsán v případové studii. Z výzkumu můžeme konstatovat, že NVS může výrazně pomoct připravit dítě do školy. V rámci druhého výzkumného šetření byly distribuovány dotazníky mezi absolventy kurzů Neuro-vývojové stimulace. Zvolený kvantitativní výzkum pomocí dotazníku přinesl množství užitečných informací. Dotazník vyplnilo 137 absolventů kurzů NVS (NVS I. a NVS II., někdy i supervizní setkání). Z dotazníku vyplývá, že je NVS vnímána velice pozitivně jako další možná metoda práce s dětmi s poruchami učení anebo chování. Většina respondentů využívá NVS při práci s dětmi předškolního věku a s dětmi mladšího školního věku. Nejčastěji pracují s dětmi individuálně nebo s malými skupinkami dětí, a to v poradně nebo v základní škole. Respondenti oceňují, že NVS ovlivní dítě komplexně, v celém jeho vývoji. Druhá oblast, kterou respondenti považovali za důležitou je, že při NVS musí rodič s dítětem spolupracovat. Třetí oblast je podpora dítěte, aby jiná terapie byla efektivnější (jako například logopedie). Za další výhodu považují respondenti fakt, že nejsou potřeba drahé pomůcky (takto odpovědělo 67 % dotázaných). Většina dotázaných se dozvěděla o NVS od známých nebo kolegů. Na kurz přijeli s vizí, že chtějí NVS využít ve své práci. Přes 87 % dotázaných uvedlo, že po absolvování kurzů umí rozpoznat děti, které mají přetrvávající primární reflexy. Všichni respondenti pak uváděli, že se změnil jejich přístup k dětem s přetrvávajícími primárními reflexy. Kurzy byly hodnoceny velice kladně a to 68,6 % jako výborné a 31,4 % velmi dobré. Nikdo nehodnotil kurzy jako podprůměrné nebo špatné. Pozitivně hodnotili možnost vyzkoušet si všechny aktivity a cviky na sobě a propojenost teorie s praxí. Dále ocenili kvalitu podkladů, výklad teorie a možnost dalších supervizí. Objem nových informací byl podle některých respondentů příliš velký. Skoro pětina respondentů by potřebovala více dopodrobna vysvětlit psychomotorický vývoj dítěte. Podle dotazníku dokázali respondenti pomocí aplikace NVS hlavně zlepšit hrubou motoriku a spolupráci. Další oblasti, kde nejčastěji viděli zlepšení byly koordinace pohybů, komunikace, soustředění a pozornost. Jako největší překážku práce s NVS uvádějí respondenti nedostatek času. Je možno konstatovat, že NVS má své opodstatnění v práci speciálního pedagoga. Z dotazníku ale vyplývá, že znalosti o fyziologickém psychomotorickém vývoji nejsou mezi speciálními pedagogy a logopedy v této chvíli dostatečné. V rámci studia speciální pedagogiky, respektive do speciálněpedagogické teorie nám připadá užitečné zařadit více informací o psychomotorickém vývoji dítěte. Aby speciální pedagogové mohli dobře pracovat s dětmi se znevýhodněními, musí nejdříve znát zákonitosti fyziologického vývoje dítěte. Pak se jim bude lépe pracovat a podporovat komplexní vývoj dítěte. Jako důležitá se jeví možnost studentů pedagogických fakult dozvědět se více o problematice primárních reflexů a senzoricko-senzitivní integraci. V této práci byly zveřejněny dostupné výsledky testování dětí na primární reflexy. Výsledky ukazují, že existuje velká skupina dětí, u kterých přetrvávají primární reflexy. U 60 % dětí přetrvávají více než 2 primární reflexy. Školní dovednost to ještě nemusí viditelně ovlivnit, i když je pravděpodobné, že u těchto dětí by mohlo být soustředění a koordinace pohybů lepší. Jen 17 % dětí nevykazovalo žádné přetrvávající primární reflexy. U 13 % dětí přetrvával nejméně jeden reflex na stupni 4 nebo nejméně dva na stupni 3. U těchto dětí můžeme předpokládat, že jim tyto reflexy negativně ovlivňují prospěch ve škole. Tyto poznatky jsou velmi důležité pro speciálněpedagogickou praxi, protože intervence musí být rozdílná u žáků s SPU podle toho, zda jsou přítomny přetrvávající primární reflexy či nikoliv. Z této práce také vyplynulo, jak je důležitý komplexní přístup k dětem. Proto považuji nejen já, ale i 97,8 % respondentů za přínosné, rozšířit povědomí o NVS mezi další obory jako je fyzioterapie, ergoterapie nebo psychologie, a tak zlepšit mezioborovou spolupráci. Problémem dnešní doby je nedostatek času. Respondenti uváděli, že největší překážkou práce s NVS je, že nemají dost času. Proto někteří respondenti uváděli, že by bylo dobré nabízet NVS v mateřských školách a na základních školách nebo dokonce přímo zařadit ji do osnov (RVP, ŠVP). Rozhodně by bylo zajímavé zkoumat, jak se dětem daří ve školách, kde se cvičí NVS oproti školám, kde se NVS neaplikuje. Závěr Cílem disertační práce s názvem Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga bylo vysvětlit méně známý jev (přetrvávající primární reflexy a poruchy senzoricko-senzitivní integrace u dětí), zjistit prevalenci přetrvávajících primárních reflexů u žáků ve věku od 5 do 8 let a ověřit účinnost možného intervenčního programu pro speciální pedagogy (Neuro-vývojová stimulace). V úvodní části disertační práce byly shrnuty současné teoretické poznatky o psychomotorice, primárních reflexech a senzoricko-senzitivní integraci. Byla provedena dvě výzkumná šetření. První výzkumné šetření mělo smíšený design. Cílem prvního výzkumného šetření bylo zjistit jaká je prevalence přetrvávajících primárních reflexů u žáků běžných základních a mateřských škol a popsat možnosti intervence. Předpokladem bylo, že žáci se specifickými poruchami učení (SPU) budou mít přetrvávající primární reflexy častěji než děti bez SPU. Proto byl proveden dílčí výzkum na základní škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, která se specializuje na žáky s SPU. Případová studie byla vypracována k dokreslení možnosti intervence. V rámci prvního výzkumného šetření byly hledány odpovědi na výzkumné otázky, jaká je prevalence přetrvávajících primárních reflexů u žáků běžných základních a mateřských škol, jestli je prevalence primárních reflexů u dětí s SPU větší než dětí bez SPU a jestli lze pomocí Neuro-vývojové stimulace efektivně inhibovat přetrvávající primární reflexy a tím spojené symptomy. Z kvantitativního šetření s výzkumným souborem 345 dětí ve věku 5 až 8 let vyplývá, že 12,8 % dětí má výrazně přetrvávající primární reflexy a to nejméně jeden reflex na stupni 4 nebo nejméně dva na stupni 3. U těchto dětí můžeme předpokládat, že jim reflexy ztíží edukaci. Symetrický tonický šíjový reflex (STŠR) přetrvával ve výzkumném souboru u 189 žáků neboli u 54,8 % dětí. Asymetrický tonický šíjový reflex (ATŠR) přetrvával na pravé straně u 51,6 % dětí, vlevo o malinko více, a to u 186 dětí neboli u 54 % dětí. Nejčastěji přetrvával ve výzkumném souboru TLR a to u 207 dětí neboli 60 %. Pokud primární reflex přetrvával jen mírně (na stupeň 1 nebo 2), může se inhibovat sám věkem. Pokud ale přetrvává výrazně (na stupni 3 a 4) už se neinhibuje sám a je potřeba speciální intervence. Dílčí výzkumné šetření v jedné základní škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona tuto domněnku potvrzuje. Prevalence přetrvávajících primárních reflexů se potvrdila vyšší u žáků s SPU než u žáků bez SPU. Případová studie chlapce Petra ukázala, že Neuro-vývojová stimulace může být dobrým intervenčním programem k inhibici primárních reflexů a zlepšení senzoricko-senzitivní integrace. Je to ale dlouhodobý proces, kdy se musí postupovat podle fyziologického psychomotorického vývoje. Druhé výzkumné šetření mělo za cíl zjistit zkušenosti speciálních pedagogů a logopedů s Neuro-vývojovou stimulací. Pomocí dotazníku jsme zjišťovali odpovědi na výzkumné otázky, jestli lze Neuro-vývojovou stimulaci (NVS) využít v práci speciálního pedagoga, jaké mají speciální pedagogové pracující s NVS výsledky a jaké jsou pro speciální pedagogy a logopedy největší překážky pro používání NVS. Pro realizaci výzkumu byl zvolen kvantitativní přístup. Dotazníky byly distribuovány mezi všemi speciálními pedagogy a logopedy, kteří absolvovali kurzy NVS. Z výzkumného šetření vyplývá, že je NVS vnímána velice pozitivně jako další možná speciálněpedagogická metoda pro práci s žáky s poruchami učení a chování. NVS ovlivní dítě komplexně, v celém jeho vývoji. Podle respondentů je také pozitivní, že při NVS musí rodič s dítětem spolupracovat. Dalším kladem NVS, který z výzkumu vyplynul je, že podporuje dítě tak, aby i jiná terapie byla efektivnější (jako například logopedie). Výhodu NVS vidí respondenti hlavně v tom, že NVS pracuje na příčinách problémů učení a chování. Podle dotazníku dokázali respondenti pomocí aplikace NVS hlavně zlepšit hrubou motoriku a spolupráci. Jedna pětina (20,8 %) respondentů odpověděla, že ke zlepšení v oblasti hrubé motoriky došlo u všech žáků, dalších 42,5 % uvedlo, že ke zlepšení hrubé motoriky došlo často. Pětina respondentů (20 %) viděla vždy zlepšení v spolupráci, dalších 38,3 % uvedlo, že ke zlepšení spolupráce došlo často. Další oblastí, kde nejčastěji viděli zlepšení byly koordinace pohybů, komunikace a soustředění. V oblasti koordinace pohybů vidělo 18,3 % respondentů zlepšení vždy, dalších 45 % často. V oblasti komunikace vidělo 13,3, % respondentů zlepšení vždy a 26,7 % často. V oblasti soustředění uvedlo 12,5 % respondentů, že ke zlepšení došlo vždy (u všech žáků), resp. 35,8 % respondentů odpovědělo, že viděli zlepšení často. Zlepšení bylo také v oblasti grafomotoriky, jemné motoriky, řeči a oculomotoriky. Velice zajímavé je, že počty těch, kteří odpovídali, že v daných oblastech nikdy neviděli zlepšení se pohybují v nízkých jednotkách procent. Největší překážkou pro práci s NVS se ukázal být nedostatek času. Výzkumné cíle disertační práce byly splněny. Stanovené výzkumné otázky byly zodpovězeny. Je možno konstatovat, že NVS má své opodstatnění v práci speciálního pedagoga. Včasný záchyt případných obtíží s přetrvávajícími primárními reflexy, senzoricko-senzitivní integrací a tím se souvisejícími symptomy otevírá prostor pro účinnou podporu rozvoje dítěte s cílem zmírnit či zcela eliminovat pozdější obtíže. Speciální pedagogové, logopedi a další odborníci nyní mají k dispozici další nástroj, který mohou v rámci podpory dětí využít. Celou práci najdete na https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/182844/ VOLEMANOVÁ, M, Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga, (disertační práce). Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra speciální pedagogiky, 2020. dostupná na https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/182844/

Primary reflexes and their influence on motor and speech development Mgr. Marja Volemanová, Institut neuro-vývojové terapie a stimulace Anotace Vývoj motoriky, primární reflexy a vývoj řeči spolu souvisí. Ale jak? Denně pracuji s dětmi s přetrvávajícími primárními reflexy. Tyto děti mívají problémy ve škole (poruchy učení, soustředění pozorností), s motorikou (horší hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku a koordinaci pohybů), mají autistické symptomy, nebo mají problémy s řečí, čemuž se věnuji v tomto článku. Ráda spolupracuji s logopedy, abychom nabídli co nejkomplexnější přístup a péči dětem s těmito potížemi. Cílem tohoto článku je tedy stručně a srozumitelně vysvětlit souvislosti mezi primárními reflexy a vývojem motoriky a řeči. V závěru pak i krátce zmíním možnosti intervence, které mohou i (kliničtí) logopedi zařadit do své logopedické praxe. Klíčová slova Psychomotorický vývoj, vývoj řeči, hrubá motorika, jemná motorika, primární reflexy, Neuro-vývojová terapie, Neuro-vývojová stimulace Abstract Development of motor skills, primary reflexes and speech development stick together. But how? Daily I work with children with persistent primary reflexes. These children have problems at school (learning disorders, attention deficits), motor skills (worse gross and fine motor skills, worse graphomotor skills, coordination of movements), autistic symptoms, speech delay and articulation disorders, which is topic of this article. I like to work together with speech therapists to offer children with these problems the most comprehensive approach and care. The aim of this article is to briefly and clearly explain the link of primary reflexes to motor development and their influence on speech development. In conclusion, I will briefly mention the possibilities of intervention, which (clinical) speech therapists can include in their speech therapy practice. Keywords Psychomotor development, speech development, gross motor skills, fine motor skills, primary reflexes, Neuro-developmental therapy, Neuro-developmental stimulation Závěr Z výše uvedeného vyplývá, že rozvoj hrubé a jemné motoriky je základ i pro schopnost řečové komunikace. Podle výzkumu, který dělal Bilbilaj v roce 2017, mělo 71.4 % dětí s opožděným vývojem řeči také přetrvávající palmární reflex, TLR, sací a hledací reflex (Bilbilaj, 2017). Proto je důležité, aby i (kliničtí) logopedi dokázali rozpoznat přetrvávající primární reflexy a zvládli alespoň základní intervenci k inhibici těchto reflexů. Ve světe se používá několik metod na inhibici primárních reflexů, nejznámější jsou Rhythmic RTM Training,INPP Method a MNRI Method. V České republice je nejvíce rozšířena Neuro-vývojová stimulace (NVS) a Neuro-vývojová terapie (NVT) (nezaměňovat s neurovývojovou terapií, což je označení, které se někdy používá pro skupinu terapií, kam patří například přístup manželů Bobathových nebo Handle therapy). Neuro-vývojová terapie je vysoce individualizovaná terapie, která kombinuje inhibici primárních reflexů s fyzioterapií, speciální pedagogikou a senzorickou integraci. NVT se používá u dětí od cca 3-4 let, ale je účinná i u dospělých. Léčba je založena na jednoduchých cvicích, které často napodobují pohyb vyvolaný primárními reflexy, aby se vyvinula správná propojení v mozku a tím byl mozek sám schopen tyto reflexy postupně inhibovat. Aktivita přetrvávajících primárních reflexů je tedy cvičením přirozeně potlačena, a tím zmizí i související potíže. Neuro-vývojová stimulace (NVS) je program, který vychází z Neuro-vývojové terapie. NVS je vhodná hlavně pro (speciální) pedagogy, (klinické) logopedy a jiné odborníky, kteří pracují s dětmi s poruchami učení, chování a komunikace, přičemž program NVS je přizpůsoben tomu, že tito odborníci nemusí mít vzdělání v oboru anatomie a kineziologie. Testy i cviky jsou koncipovány tak, aby mohly být dobře používány i pro větší skupiny dětí. Domnívám se, že Neuro-vývojovou terapii a Neuro-vývojovou stimulaci lze úspěšně využít, mimo jiné, i v komplexní rehabilitaci poruch řeči. Celý článek je dostupný na: https://casopis.aklcr.cz/magno/lkl/2020/mn1.php VOLEMANOVÁ, M. Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. ISSN 2570-6179. Dostupné na https://casopis.aklcr.cz/magno/lkl/2020/mn1.php

Mgr. Marja Volemanová Primární reflexy mají velký vliv na psychomotorický vývoj dítěte. Díky primárním reflexům se mozek postupně učí správně kontrolovat fungování těla: například zpracovávat vizuální a zvukové informace, získávat rovnováhu a prostorové vidění, hrubou a jemnou motoriku včetně okulomotoriky a oromotoriky, koordinaci ruka-oko atd. Uzráním vyšších úrovní mozku primární reflexy vyhasínají, převážně v období mezi 6. až 12. měsícem života. Pokud kontrola vyššími mozkovými funkcemi nad primárními reflexy není dostačující, mohou tyto reflexy zůstat aktivní i v pozdějším věku. Problémy, které mohou přetrvávající primární reflexy způsobit jsou velice různorodé. Jde například o horší hrubou a jemnou motoriku, špatnou koordinaci pohybů, o problémy se čtením, psaním a soustředěním, dále o pomočování i po dovršení 5 let, cucání palce do 5 let i déle, problém s udržením rovnováhy, horší vizuální nebo sluchová percepce, extrémní psychická labilita, problémy s řečí a artikulací aj. Ve škole jsme zvyklí řešit to, co dětem nejde. Ale mají vůbec předpoklady k tomu, aby to zvládly? Přetrvávající primární reflexy Dítě přichází na svět vybavené primárními reflexy, které během správného vývoje dítěte vlivem získání určitého stupně volní kontroly nad specifickými funkcemi postupně vymizí. Předpokládá se, že nedostatečná inhibice primárních reflexů může v pozdějším věku souviset s poruchami učení a chování. V současné době je známo více výzkumů, které dávají do souvislosti primární reflexy, psychomotorický vývoj a poruchy učení a chování. Přetrvávající primární reflexy mohou způsobovat symptomy mnoha specifických vývojových poruch učení („dys“ poruch) a poruch soustředění. V případě, že symptomy jsou způsobené přetrvávajícími primárními reflexy (čímž nejde o klasický případ „dys“ poruchy i když symptomy jsou obdobné), můžeme tyto problémy vyřešit jednoduchými cviky na inhibici primárních reflexů a na zlepšení senzorické integrace. Pokud má dítě kromě poruch učení i přetrvávající primární reflexy, symptomy se tím zvýrazní. Pomocí cviků na inhibici primárních reflexů můžeme pak tyto potíže zmírnit, ale ne úplně odstranit. Tonický labyrintový reflex (TLR) je jedním z primárních reflexů, který podle mých zkušeností velmi často přetrvává u dětí s poruchami učení a chování, a proto se na něj více zaměřuji také v tomto příspěvku. TLR je reflexní reakce, která je aktivována změnou polohy hlavy v předozadním směru. Svůj původ má ve vestibulárním orgánu labyrintu vnitřního ucha. Pokud dítěti zakloníme hlavičku, zvyšuje se tonus v extenzorech v celém těle (dítě se natáhne) a naopak, když dítěti hlavičku předkloníme, zvýší se tonus ve flexorech (dítě skrčí končetiny). TLR pomáhá dítěti čelit gravitaci ve chvíli, kdy ještě nemá dostatečně vyvinutou schopnost zvednout a držet hlavičku a krk vzpřímeně, a pokud mu nepodepřeme hlavičku, jeho svaly jsou buď převážně v extenzi, nebo ve flexi. Hrubá motorika je TLR velmi ovlivněna. Novorozenci mají nad svými tělesnými pohyby jen nepatrnou volní kontrolu, každý pohyb hlavy je spojen s reflexní odpovědí. Jsou to pohyby holokinetické (pohyby celým tělem). Během několika prvních týdnů života začínají děti ovládat svaly krku a hlavy. Potom se dítě postupně naučí ovládat svalový tonus také v kefalokaudálním směru, tzn. postupně od hlavy, přes horní polovinu těla, dolní polovinu těla až k patě. Tím se dítě naučí kontrolovat polohy hlavy vůči tělu. Tato schopnost je nezbytná pro pozdější udržení rovnováhy, vzpřímený postoj a koordinaci. Tomuto procesu pomáhá právě Tonický labyrintový reflex. Dříve než může dítě získat kontrolu nad zbytkem těla, musí se naučit ovládat hlavu. Později se vyvíjí nezávislé pohyby hlavy a končetin, včetně schopnosti překročit „střed těla“ končetinami, což je nezbytné pro křížové pohyby. Dítě se také musí naučit pohybovat hlavou dopředu a dozadu bez toho, aby to vyvolalo reflexní pohyb končetin. Primární reflexy vyvolávají pohyby a tyto opakované pohyby pomáhají posilovat nervová spojení mezi tělem a mozkem, dítě postupně získá kontrolu nad držením těla, rozvine sílu a koordinaci, posílí vývoj rovnováhy, pohyblivosti, zraku, sluchu, řeči, schopnosti učení a komunikace. Dovednosti, které tvoří komplex hrubé motoriky, jsou považovány za základ mnoha vyšších schopností souvisejících s učením a chováním. Aby se dítě dobře učilo ve škole, musí mít schopnost sedět v klidu, umět se soustředit, správně držet tužku a potřebuje řadu dobře vyvinutých očních pohybů, potřebných pro sledování psaného textu bez toho, aby přeskakovalo slova nebo řádky. S hrubou motorikou souvisí i svalový tonus. Pokud přetrvává TLR, často vzniká dysbalance (a tím vadné držení těla), kdy dochází ke změnám statiky i hybných stereotypů. Pokud TLR přetrvává více do extenze, děti mívají hypertonus (zvýšený svalový tonus), jejich svaly jsou i na dotyk pevné a tyto děti mají tendenci chodit po špičkách. Když mají radost nebo se naopak zlobí, hypertonus se ještě zvýší a „cupitají“ po špičkách, a ještě k tomu mohou začít mávat rukama. Mnohé děti trpící poruchami učení, poruchami pozornosti nebo autismem mají změněný svalový tonus. Nižší svalový tonus vidíme i u dětí, kde přetrvává TLR více do flexe. Pokud takovéto dítě při čtení sedí (takže má hlavu v mírném předklonu), ovlivňuje to jeho svalový tonus tak, že se zvýší tonus ve flexorech - po chvilce sedí s kulatými zády, podpírá si hlavu nebo dokonce si lehne na stůl. Nacházíme předsun hlavy, zvýrazněnou krční lordózu a změněnou polohu lopatek. Zvýšené napětí prsních svalů způsobí větší kyfózu hrudní páteře (kulatá záda) a předsunuté držení ramen (tzv. knoflíkovitá ramena). Takové děti mají také „vyvalené bříško“, chabé břišní svaly a větší lordózu bederní páteře. TLR tedy ovlivňuje jak držení těla, tak i hlavy. Dýchání může být tím ztíženo a hladina kyslíku v krvi může být tím snížena. To může způsobovat nesprávné fungování mozku, protože mozek ke svému správnému fungování potřebuje dostatek kyslíku. Přetrvávající TLR zhoršuje koncentraci tím, že každý pohyb hlavy nahoru či dolů způsobuje pokrčování nebo natahování horních a dolních končetin. Koncentrovat se například na čtení textu je pak velice složité. Stejně tak opisování textu z tabule je velmi obtížné, protože je při této činnosti potřeba, aby se hlava střídavě předklonila a zaklonila, což způsobuje reflexivní natahování a pokrčování horních a dolních končetin. Děti s přetrvávajícím TLR se neustále zabývají fyzickými aktivitami, které jiné děti dělají nevědomě, a proto jsou rychleji unavené. Na konci vyučovací hodiny kvůli tomu tyto děti leží obličejem na stole nebo si rukou podpírají hlavu. Děti s přetrvávajícím TLR budou ve třídě nervózní, neklidné, „omotají si nohy kolem noh židle“, sednou si na paty, nebo udělají cokoliv jiného, aby zafixovaly nohy. Jako reakci na reflexní natahování dolních končetin často balancují na zadních nohách od židle- „houpají se na židli“, nebo si stoupnou. Nižší svalový tonus neboli hypotonické svaly jsou v klidovém stavu delší než obvykle, což způsobuje zvýšenou pružnost a nižší stabilitu kloubů a tím mají tyto děti méně stabilní postoj, menší sílu, horší vytrvalost nedostatečnou propriocepci. Propriocepce (propriorecepce) je schopnost nervového systému vnímat polohu těla (není potřeba pohyb). Propriocepce je nezbytná pro správnou koordinaci pohybu, registraci změny polohy těla, svalový tonus, průběh některých reflexů atd. Špatná informace z jednoho ze zdrojů (tzn. jak ze smyslových orgánů, tak i z proprioceptorů) ovlivňuje i ostatní smyslové orgány. Některé děti, které mají málo informací z proprioceptorů, se potřebují neustále pohybovat, aby vykompenzovali nedostatek propriocepce kinestezií (kinestezie je soubor pocitů umožňujících vnímání pohybu). Miminka i větší děti se špatnou propriocepcí často potřebují být pevně drženy, objímány a potřebují fyzický kontakt při usínání a spaní (spí, jen když je přitulené k matce). Důležitá složka kinestézie je kinestetická paměť, což znamená učení se pozicím a sekvence změn v těchto pozicích pro opakovaný, rutinní pohyb. Pokud se při provádění určité aktivity můžeme spolehnout na kinestetickou paměť, pak můžeme zároveň zaměřit svou pozornost na další aspekty našeho prostředí nebo na další úkoly. Například psaní bychom měli mít uložené v kinestetické paměti. Jedním z nejsložitějších úkolů pro kinestetickou paměť je lidská řeč. Druhým důležitým primárním reflexem je asymetrický tonický šíjový reflex (ATŠR), který je aktivován, když otáčíme hlavu dítěte na jednu nebo na druhou stranu. Tam, kam otočíme hlavu, se paže i noha natahují, zatím co druhá paže i noha se naopak skrčí (u miminka tomu říkáme poloha šermíře). U dítěte s aktivním ATŠR je tělo rozděleno jakoby na dvě poloviny – na pravou a levou, přičemž spolupráce mezi oběma polovinami je minimální a „překročit“ pomyslnou střední čáru těla je velice těžké. Proto, kdybychom například chtěli na dítěti s přetrvávajícím ATŠR, aby hračku, kterou má v pravé ruce, položilo na levou stranu stolu, pravděpodobně přenese pravou ruku na střed těla, tam přehodí hračku do levé ruky, a teprve pomocí této druhé ruky položí hračku na stůl (že by mohlo pravou rukou položit hračku rovnou na levou stranu stolu, jej ani nenapadne). Takovéto dítě také většinou není schopné provést plynulý kontralaterální pohyb, a tak se často tyto děti např. neplazí nebo nelezou. Lezení a plazení je ale velice důležité pro vývoj správné koordinace ruka - oko a správné integrace vestibulární informace s informacemi z ostatních smyslových orgánů. Během fáze lezení se také stimuluje myelinizace v CNS, a to hlavně corpus callosum. Přetrvávající ATŠR způsobuje proto horší spolupráci mozkových hemisfér. U těchto dětí nastávají problémy při psaní, protože pokaždé, když dítě musí lehce otočit hlavu na stranu (když chce např. psát na pravé straně papíru, musí i otočit hlavu na tuto stranu), aktivuje se ATŠR – což způsobí, že paže na straně, kam je otočena hlava se natahuje a prsty mají snahu se otevřít. Držet tužku správně je pak velice namáhavé – dochází k horšímu držení tužky, které bývá křečovité. Také dochází k tomu, že dítě píše jakoby postupně nahoru, „nedrží řádek“ (ve snaze toto kompenzovat může dítě chtít otáčet stránku až o 90°). U těchto dětí bývají neklidné i oční pohyby, hlavně v horizontálním směru. Pokud chceme, aby dítě očima sledovalo předmět, kterým před ním pohybujeme v horizontálním směru, často vidíme lehké váhání, když musí očima „překročit“ pomyslnou střední čáru těla. Tento faktor může způsobovat problémy se čtením. Dále se v tomto článku budu ještě zabývat Moroovým reflexem, který je v době fyziologického trvání důležitý tím, že pomáhá ve vývoji dýchacího mechanismu (in utero), zjednodušuje první nádech, otevře dýchací cesty pří hrozícím se zadušení, a tedy pomáhá dítěti přežít. Bezbranné dítě reaguje na nepříjemné stimuly (bolest, nejistota, hlad) Moroovým reflexem, začne brečet a přitáhne pozornost dospělého. V základní formě by ale měl být inhibován do 2. – 4. měsíce života a nahrazen vyspělým Strauss reflexem. Pokud Moroův reflex není inhibován, je dítě přecitlivělé na (některé) senzorické stimuly, a proto na ně reaguje příliš silně. Nečekaný zvuk, světlo, pohyb, změna polohy nebo rovnováhy může u tohoto dítěte zaktivovat Moroův reflex, a tím bude dítě neustále „ve střehu“. Při aktivaci tohoto reflexu se stimuluje i produkce adrenalinu a kortisolu (tyto hormony se také někdy nazývají stresové hormony), kvůli těmto hormonům se u dítěte zvětší reaktibilita a sensitivita. Zvýšené množství adrenalinu způsobuje hyperaktivitu, agresivitu a potřebu ovlivnit dění kolem sebe. Kortisol ovlivňuje hladinu krevního cukru. Nízká hladina krevního cukru způsobuje iracionální chování. Děti s přetrvávajícím Morovým reflexem vnímají všechny vjemy stejně silně, nedokážou proto „odfiltrovat“ méně důležité vjemy a jsou v důsledku toho přetížené. Dítě se zajímá o všechno co se děje okolo, oči se pohybují za každým stimulem, který se dostane do jejich periferního zrakového pole, kouká všude „kde co lítá“. V senzorické integraci se nazývá tento jev porucha senzorické modulace, přičemž děti s takovouto indikací mohou být buď hyperreaktivní, hyporeaktivní, „hledači smyslových stimulů“ nebo se uvedené stavy střídají. Neuro-vývojová terapie Neuro-vývojová terapie (NVT) je metoda, která vychází z předpokladu, že jeden přístup často nestačí, a proto kombinuje různé přístupy a metody, jako jsou zejména: inhibice primárních reflexů, senzorická integrace (vestibulární, čití, sluchová a jiné), speciální pedagogika (hlavně zlepšení dílčích funkcí jako je zraková diferenciace a paměť, sluchová diferenciace a paměť, intermodalita, serialita a jiné), fyzioterapie a vizuální screening (kontrola binokulárních funkcí). NVT se používá individuálně. Děti dochází na terapii (spolu s rodiči) jednou za cca 6-8 týdnů, kde se naučí předepsané cviky, které pak cvičí každý den doma. Postupně tímto způsobem inhibujeme všechny primární reflexy a zlepšíme spolupráci mozkových hemisfér. Dáme dětem tedy pevný základ, na kterém pak mohou stavět další (školní) dovednosti. Neuro-vývojová stimulace ve školní praxi Základ Neuro-vývojové stimulace (NVS Pohybem se učíme) tvoří Neuro-vývojová terapie. Testy i cviky jsou přizpůsobeny tak, aby mohly být dobře používány pro větší skupiny dětí. Neuro-vývojová stimulace je vhodná již pro děti od 4 let, můžeme ji ale používat pro jakýkoliv věk. Ideálně by bylo cvičit v mateřské škole nebo v prvních třídách základní školy. Základ programu NVS je založen na jednoduchých cvicích, které často napodobují pohyb vyvolaný primárními reflexy, a tím dáváme mozku druhou šanci, aby se postupně naučil správně kontrolovat fungování těla. Mezi nejdůležitější principy NVS patří to, že u dětí nejdříve začínáme rozvíjet rovnováhu a kombinujeme inhibici primárních reflexů se zlepšením senzorické integrace, a až později přidáváme další dovednosti. Dalším důležitým principem je to, že NVS využívá přirozený kraniokaudální směr vývoje, to znamená směr od hlavy dolů. Bez toho, abychom správně drželi hlavu, se správně nevyvinou ani další pohybové stereotypy. Velká výhoda NVS je to, že je použitelná pro celé třídy, nejen pro děti se zjevnými problémy učení. To znamená, že nemusíme oddělit „neúspěšné“ děti od „normálních“, ale všechny děti cvičí společně. Dále můžeme tím pomoci i dětem, které sice školní práci bez větších problémů zvládají (např. díky jejich nadprůměrné inteligenci), ale i tak mají problémy například se soustředěním nebo koordinací pohybů (včetně očních pohybů) – tyto děti totiž často ani nenavštěvují pedagogicko-psychologickou poradnu a jejich problémy proto nejsou diagnostikovány. Dětem, u kterých nepřetrvávají žádné primární reflexy, cviky neuškodí a alespoň si hezky zacvičí. Mnohé dnešní děti se méně zajímají o tělesnou činnost a jsou více zaujaty nejnovějšími technologickými vynálezy. Mnohé z nich už mají v první třídě vadné držení těla a dlouhé sezení ve škole a pak doma na gauči, nebo u počítače stav rozhodně nezlepší. Všechny cviky na inhibici primárních reflexů zároveň posilují hluboký stabilizační systém. Hluboký stabilizační systém páteře (HSSP) představuje svaly, svalovou souhru, která zabezpečuje stabilizaci (zpevnění) páteře během všech našich pohybů. Jejich zapojení do stabilizace páteře je automatické, mimovolní. HSSP plní významnou roli v ochraně páteře proti působícím silám, zátěžím a náporům na struktury páteře. Jeho poruchy jsou důležitým faktorem při vzniku vertebrogenních obtíží (tj. poruch týkajících se páteře). Inkluzívní vzdělávání neboli společné vzdělávání, je založeno na přesvědčení, že všichni žáci mají právo být vzděláváni ve skupinách se svými vrstevníky ve školách v místě bydliště. NVS představuje konkrétní možnost pro zlepšení inkluze žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. VOLEMANOVÁ, M. (2017) Neuro-vývojová stimulace ve školní praxi jako nástroj k inkluzi. Integrace a inkluze ve školní praxi, ročník IV, číslo 9, květen 2017. ISSN 2336-1212

Správný vývoj dítě te díky Neur o-vývojo vé stimulaci Vítejte na stránkách Cortex Academy Cortex Academy má za cíl rozšířit povědomí o Neuro-vývojové stimulaci, především pak o symptomech a inhibici přetrvávajících primárních reflexů, dále též publikační činnost pro odbornou veřejnost, rodiče dětí s problémy učení anebo chování a další zájemce. Cortex Academy zastřešuje: Informace o vývoji dítěte od miminka až do puberty, a to nejen o přetrvávajících primárních reflexech a poruchách učení, ale také rady jak vývoj dítěte podpořit, dále kurzy a přednášky pro širokou veřejnost Kurzy Neuro-vývojové stimulace NVS Pohybem se učíme i další kurzy a přednášky pro odborníky E-shop , kde najdete zejména publikace pro odborníky i širokou veřejnost. Absolventi kurzů mohou v e-shopu koupit také pomůcky (např. karty NVS a motivační tabulky) a prodloužit svoje předplatné do uzavřené části webu, kde najdou další aktualizované informace, aby se jim dobře pracovalo s Neuro-vývojovou stimulací. V sekci Cortex Help najdete informace a kontakty na poradnu se zaměřením na inhibici primárních reflexů Seznam certifikovaných pracovišť NVS obsahuje kontakty na další odborníky, kteří se zabývají Neuro-vývojovou stimulací Kam pokračovat dál na těchto stránkách ​ Vyberte si, jaké informace vás zajímají: Pro odborníky Pro rodiče Poradenství E-shop

Přehled reflexů Miminka Batolata Předškoláci Malí školáci Puberťáci On-line kurzy a semináře Společnost INVTS s.r.o. Přehled reflexů ​ Primární reflexy mají velký vliv na psychomotorický vývoj dítěte. Pohyby vyvolané primárními reflexy pomáhají vytvářet hustou neuronovou síť, která umožňuje propojení různých oblastí mozku. Tato propojení jsou velmi důležitá pro budoucí procesy učení, komunikační schopnosti, emocionální a citové vztahy a motivaci. Pomáhají tedy stimulovat koncový mozek, který pak následně může "převzít řízení" a primární reflexy potlačí. Pokud se ale stane, že se tyto reflexy neinhibují (nepotlačí) včas, mohou být kontraproduktivní pro neurologický vývoj. Pak mluvíme o přetrvávajících primárních reflexech. Pokud přetrvává jeden reflex v malé míře, je možné, že se věkem sám potlačí. Pokud jich ale přetrvává více, nebo ve větší míře, už se nedokáží inhibovat samy a zde se uplatní Neuro-vývojová stimulace NVS Pohybem se učíme ®. Níže najdete přehled nejdůležitějších primárních reflexů. Pokud tyto reflexy nezmizí, brání ve vývoji vyspělejších (posturálních) reflexů a pohybových vzorců. Moroův reflex Asymetrický tonický šíjový reflex Tonický labyrintový reflex Galantův reflex Palmární reflex Hledací a sací reflex Landau reflex Symetrický tonický šíjový reflex Mor Moroův reflex Ještě během těhotenství pomáhá Moroův reflex ve vývoji dýchacího mechanismu. Bezprostředně po porodu napomáhá prvnímu nádechu tím, že otevře dýchací cesty při hrozícím zadušení-čili pomáhá dítěti přežít. Moroův reflex je reakcí na úlek - novorozenec ještě neumí správně zanalyzovat, zda je stimul nebezpečný nebo ne - proto se spustí z mozkového kmene Moroův reflex. Při tom rozhodí ručičky do strany a uvolní se mu adrenalin a kortizol. Díky tomu se prohlubuje dýchání v horních částech plic, zrychluje tep, zvýší se krevní tlak a zrudne kůže. Začne plakat a tím přitáhne pozornost dospělého. Reflex má také velký vliv na vývoj očních pohybů a kontrolu nad očními svaly a vývoj rovnováhy. Moroův reflex je tedy velmi důležitý na začátku života dítěte, postupně se ale musí potlačit. Jak dlouho je reflex normálně aktivní, na to se názory různí. Podle některých autorů do třetího měsíce věku, jiní ho považují za normální do šestého měsíce života dítěte. ​ Nejčastější symptomy přetrvávání Moroova reflexu: poruchy soustředění - hyperaktvivta (ADHD) nebo naopak hypoaktvivta (ADD) symptomy autismu (straní se dětí, nedívá se do očí, citlivost na hmatové, zrakové nebo sluchové vjemy) citlivost na světlo, problémy s černými písmenky na bílém papíře (vizuální stres) alergie syndrom vyhoření („burn out“) problémy s imunitou, časté záněty ORL „stimulus bound“- neschopnost odfiltrovat stimuly, problémy s koncentrací agrese emoční labilita nemá rád překvapení problémy s ovládáním pohybů očí opožděný vývoj řeči horší rovnováha Asy Asymetrický tonický šíjový reflex (ATŠR) ​ Asymetrický tonický šíjový reflex (ATŠR) je aktivován, když otáčíme hlavu na jednu nebo na druhou stranu. Tam, kam otočíme hlavu, se paže i noha natahují, zatím co druhá paže i noha se naopak skrčí. ​ Během těhotenství má ATŠR zlepšovat svalový tonus a pomáhá stimulovat rovnovážné ústrojí. ATŠR má důležitou úlohu během porodu. Při druhé době porodní si musí dítě, v rytmu porodních stahů, najít cestu dolů specifickým kroutivým pohybem. Aktivní spoluúčast dítěte během porodu závisí právě na správně vyvinutém ATŠR . Současně celý proces porodu posiluje aktivitu nejen ATŠR, ale i jiných primárních reflexů, což je důležité pro první měsíce života. Děti, které se narodí tzv. císařským řezem, mají proto nevýhodu. V prvních měsících života tento reflex zabraňuje tomu, aby miminko zůstalo ležet na břiše s obličejem dolů (nebezpečí udušení). Dále podporuje vznik první koordinace oko - ruka a ovlivňuje i vývoj laterality. ​ Nejčastější symptomy přetrvávání ATŠR: problémy koordinace ruka-oko problémy s psaním, protože je těžké ovládat ruku horší spolupráce mozkových hemisfér problémy dát ruku přes střed těla - například dítě, které píše pravou rukou, má problémy psát na levé straně papíru nesoulad mezi mluveným a psaným projevem problém s rozvojem laterálních pohybů očí, jako je sledování řádků očima, což je nutnost pro čtení i psaní zhoršená automatická kontrola rovnováhy bilaterální integrace-používání obou polovin těla odděleně přetrvávání zkřížené nebo nejasné laterality (např. dítě neupřednostňuje jednu ruku při psaní) i po dovršení 8 let věku Tonic Tonický labyrintový reflex (TLR) ​ TLR je reflexní reakce, která je aktivována změnou polohy hlavy v předozadním směru. Pokud dítěti zakloníme hlavičku, zvyšuje se tonus v extenzorech v celém těle (dítě se natáhne) a naopak, když dítěti hlavičku předkloníme, zvýší se tonus ve flexorech, dítě skrčí končetiny a zaujme podobnou polohu, jaká je typická pro polohu v děloze. ​ TLR pomáhá dítěti čelit gravitaci ve chvíli, kdy ještě nemá dostatečně vyvinutou schopnost zvednout a držet hlavičku a krk vzpřímeně, dokud mu nepodepřeme hlavičku. Dítě se ale rychle učí, a tak po prvních šesti týdnech se naučí v poloze na břiše držet hlavičku v rovině páteře. To je první krok k úplnému ovládnutí krčních svalů. Potom se postupně naučí ovládat svalový tonus také v kefalo - kaudálním směru, tzn. postupně od hlavy, přes horní polovinu těla, dolní polovinu těla až k patě. Tato schopnost je nezbytná pro pozdější udržení rovnováhy, vzpřímený postoj a koordinaci. Vývoj hrubé motoriky je výrazně ovlivněn tonickým labyrintovým reflexem. Pro dítě s přetrvávajícím TLR bude nesmírně těžké lézt po čtyřech, protože extenze (záklon) hlavy způsobuje současně extenzi (natažení) nohou. Ale lezení a plazení je velice důležité pro vývoj správné koordinace ruka - oko a pro integraci informací z ostatních smyslových orgánů. ​ Nejčastější symptomy přetrvávání TLR: horší hrubá motorika horší koordinace pohybu podpírání hlavy při psaní či položení hlavy obličejem na lavici sed na židli na patách snížený svalový tonus (napětí) zvýšený svalový tonus (napětí)- chodí na špičkách nebo mává rukama, když má radost nebo je rozčílen problémy se zaostřením zraku rychle do dálky a na blízko (nutné, abychom dokázali dobře opsat text za tabule) Gala Galantův reflex ​ Funkce Galantova spinálního reflexu je pomáhat (stejně jako ATŠR) při porodu, kdy během kontrakce je vyvolán tlak děložní stěny na oblast trupu, a tím je tento reflex aktivován. Boky miminka tím získají pružnost a miminko se může pomalu otáčet porodními cestami. Pokud reflex přetrvává, jsou děti hodně citlivé v bederní oblasti zad což zabraňuje vývoji posturálních reflexů. ​ Nejčastější symptomy přetrvávání Galantova reflexu: nadměrná citlivost v bederní oblasti zad pomočování skolióza horší soustředění Palm Palmární reflex ​ Jemná motorika je ovlivněna Palmárním reflexem. Děti působením palmárního reflexu automaticky svírají prsty kolem čehokoli, co se jim dá do dlaně. Stisk je poměrně pevný. Novorozeně se zpočátku dovede na prstech i udržet. Reflex by měl vymizet v souvislosti se vznikem aktivního úchopu. Během prvních měsíců života existuje velká souvislost mezi Palmárním reflexem a sáním. Palmární reflex se projevuje i při kojení, kdy kojenec během sání reflexně svírá a otevírá dlaň, jako by hnětl těsto. Tato souvislost je označována jako Babkinův reflex. Opačně to platí také. Např. při psaní často vidíme to, že když se dítě hodně soustředí na to, co dělá rukama, začíná pohybovat ústy a jazykem. ​ Nejčastější symptomy přetrvávání Palmárního reflexu: horší jemná motorika horší grafomotorika problémy s artikulací (mluvení) velká citlivost dlaní (nemá rádo různé materiály- písek, modelína, prstové barvy... nebo je naopak nadměrně vyhledává) Hled Hledací a sací reflex ​ Hledací a sací reflex jsou klíčové pro přežití dítěte, protože mu umožní příjem potravy. Hledací reflex způsobuje, že pokud dojde k dotyku tváře miminka, otočí se, otevře pusinku a hledá, co by mohlo sát (proto se při kojení nemáme příliš dotýkat jeho tvářičky). U dítěte s přetrvávajícím sacím reflexem zůstává jazyk příliš vpředu v puse a díky tomu má položený jazyk na spodině úst (vypadá to, jako by dítě mělo moc velké nosní mandle). Proto je pro něj těžké zavírat pusinku a dýchat nosem. Přetrvávající sací reflex ovlivňuje celé držení hlavy, kdy ji má dítě předsunutou. Pokud je jazyk položen příliš vpředu v ústech, je těžké ho ovládat. Děti tedy mívají problémy s mluvením, polykáním, sliní z úst, mívají horší koordinaci mezi mluvením a dýcháním a neumí jíst se zavřenou pusinkou. I když se později inhibuje sací reflex a položení jazyka se posune do správné polohy, je nutné posílit jazyk, protože bude určitě oslaben. ​ Nejčastější symptomy přetrvávání sacího a hledacího reflexu: jazyk zůstane v puse příliš vpředu (jazyk skoro kouká ven), tím je ztíženo žvýkání a polykání, dítě může slintat problémy s mluvením/ artikulací špatná jemná motorika nadměrná citlivost v oblasti kolem pusy potřeba orální stimulace - pořád potřebují něco žvýkat nebo sát - dlouho cucají palce, vlasy, tužky, límečky apod. nemá rádo různé konzistence jídla Land Landau reflex ​ Landau reflex se objevuje kolem 3. – 10. měsíce věku dítěte a je inhibován cca do 3. roku (proto je také někdy řazen mezi přechodné reflexy). Když zvedneme a podržíme dítě rukama pod jeho hrudí obličejem k zemi, dojde k tomu, že se dítě lehce protáhne (prohne) - při hypertonii je extenze přehnaná, naopak při hypotonii se dítě „složí“ dolů kolem našich rukou. Díky tomuto reflexu se zlepší svalový tonus a zvedání hlavy v pozici na břiše. Landau reflex navíc pomáhá inhibovat tonický labyrintový reflex. Dítě se tak naučí zvedat nejen hlavu, ale také hruď, což je předpoklad pro složitější pohyby paže a nohy současně. ​ Nejčastější symptomy přetrvávání Landau reflexu: problémy s rychle se střídajícími a složitějšími pohyby: běhání, skákání na jedné noze, skákání snožmo, jízda na kole Syme Symetrický tonický šíjový reflex (STŠR) ​ STŠR vzniká předtím, než dítě začíná lézt po čtyřech (proto se také někdy řadí mezi přechodné reflexy). STŠR pomáhá „rozbít“ TLR reflex v úrovni pánve, tzn., pomůže dítěti používat obě poloviny těla odděleně. STŠR způsobuje, že dolní polovina těla automaticky provádí opak toho, co horní polovina. V této fázi vývoje je úkolem tohoto reflexu zvednout dítě z polohy na břiše do pozice sedu na patách při přípravě na lezení. Jakmile je jednou dítě v pozici na patách, začíná se kolébat do pozice na čtyři a zpět do sedu na paty. Tím experimentuje s pohybem, zkoumá vlastní schopnosti. Jakmile se dítě naučí dosáhnout těchto pozic vlastní vůlí, potlačuje reflexní odpověď a začíná zlepšovat pohyby lezením a později chůzi. ​ Děti s přetrvávajícím STŠR mívají špatnou koordinaci horní a dolní poloviny těla. Při vyučování často sedí „zhroucené“ na židli a na konci školní hodiny skoro leží s hlavou na stole. Tyto děti také často sedí na jedné nebo na obou nohách, nebo „visí“ na židli. Další oblíbenou polohou je sed na zemi se zadečkem mezi patami (tzv. W-pozice). Děti se hůře učí plavat. ​ Nejčastější symptomy přetrvávání STŠR: přeskočilo fáze lezení (chůze je pro ně jednodušší) horší koordinace pohybu tendence „se zhroutit“, dítě skoro leží na konci školní hodiny hlavou na stole problémy zaostřit oči do dálky a rychle zpět, problémy s opsáním textu z tabule sedí na jedné nebo na obou nohou, „visí“ na židli, leží na stole nemůže se soustředit, když musí neustále sedět v jedné poloze hůř se naučí plavat (plave radši pod vodou) Články na téma primárních reflexů Rizikové faktory přetrvání primárních reflexů Chcete získat více informací o primárních reflexech? Objednejte si moji knihu Přetrvávající primární reflexy. V českém prostředí je to unikátní publikace o přetrvávajících primárních reflexech a je určena širokému spektru čtenářů a zejména těm, kteří se snaží vyřešit příčinu lavinovitě narůstajících problémů dnešních dětí s učením a chováním. Cena knihy je 490 Kč Poštovné: platba předem - 90 Kč, dobírka - 120 Kč PhDr. Marja Volemanová, PhD. Objednat knihu! Nebo můžete zakoupit e-book za 420 Kč

On-line kurz skoro školákem Připravte svého předškoláka do školy a dopřejte mu hladký nástup do první třídy Tento on-line kurz je pro děti předškolního věku, protože mnohé problémy, které vidíme ve školním věku, je možné vyřešit již ve věku předškolním. Tento program je ideální pro děti rok nebo dva před nástupem do školy a pro děti s odkladem školní docházky . ​ Z výzkumu, který jsem v roce 2020 dělala v rámci své doktorské práce na Pedagogické fakultě University Karlovy vyplývá, že u přibližně 55 procent dětí ve věku od 5 do 8 let přetrvávají nějaké primární reflexy . U většiny dětí je to v tak malé míře, že primární reflexy pravděpodobně věkem samy vymizí, ale i tak mohou ztížit začátek školní docházky . Výzkum dále ukázal, že u 12 procent dětí přetrvávaly primární reflexy v tak velké míře, že samy už nemohou vymizet a je pravděpodobné, že tyto děti budou mít problémy ve škole. například s (grafo) motorikou, soustředěním, zrakovém a sluchovém vnímání. U dětí s poruchami učení primární reflexy vždy přetrvávají. Co ovlivňují přetrvávající primární reflexy ve škole? (Grafo) motoriku Primární reflexy moh ou negativně ovlivnit jak hrubou, tak jemnou grafomotoriku a koordinaci pohybů. Soustředění Správné soustředění je klíčové pro snadné zvládnutí a zapamatování učiva. Zrakové vnímání ... je důležité pro to, aby děti např. poznali rozdíly mezi písmeny "b" a "d". Sluchové vnímání ... je potřebné pro to, aby děti správně slyšely, co paní učitelka diktuje. Dítě s přetrvávajícími primárními reflexy může mít také problém s prostorovým vnímáním, což je předpoklad pro pochopení prostorových vztahů (tj. schopnost poznat co je nahoře, dole, vlevo, vpravo), z čehož též vychází pochopení dalších vztahů jako je první a poslední, více a méně, násobení a dělení, jinými slovy to ovlivní pochopení matematických operací. ​ Program Skoro školákem má za cíl všechny tyto oblasti podpořit a rozvíjet. Kdo vá​s kurzem bude provázet? PhDr. Marja Volemanová, PhD. původem jsem z Nizozemí od roku 1999 žiji v Praze, kde jsem vystudovala obor fyzioterapie a později též speciální pedagogiku na PedF UK v Praze, kde jsem v roce 2020 obhájila i svoji disertační práci "Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga" od roku 2009 pracuji ve vlastním poradenském zařízení, kde se zabývám především Neuro-vývojovou stimulací, speciální pedagogikou a fyzioterapií Institut neuro- vývojové terapie a stimulace jsem založila v roce 2015 a v roce 2022 jsem jej rozšířila a přejmenovala na Cortex Academy pravidelně organizuji kurzy a přednášky o přetrvávajících primárních reflexech napsala jsem o přetrvávajících primárních reflexech tři knihy a několik vědeckých článků Myšlenku na vytvoření programu Skoro školákem jsem dostala v době Covidových lockdownů, když jsme najednou nemohli děti přijmout do poraden, nefungovaly školní přípravné kroužky ani pohybové aktivity. Měla jsem proto potřebu něco nabídnout rodičům, aby věděli, jak mohou kvalitně podpořit svoje dítě sami, doma. Jak kurz probíhá? ​ Program je rozdělen do 30 týdnů . Každý týden dostanete úkoly, které pak s dítětem budete v daném týdnu dělat. Úkoly jsou popsané slovně, ale můžete se podívat i na video, kde jsem úkoly dělala s jednou předškolačkou. ​ Na začátku je program více zaměřen na hrubou motoriku , koordinaci pohybů a pochopení prostorových vztahů . Postupně přidáme úkoly na jemnou motoriku a grafomotoriku , na zrakové a sluchové vnímání , na soustředění a na paměť . ​ Snažila jsem se ale, aby úkoly byly také zábavné , abyste cvičení měli jako příjemně strávený čas se svým dítětem. Budeme tedy skákat, válet sudy, vyrábět náhrdelníky, házet míčem, kreslit a hrát různé hry tak, abyste měli celý (před)školní rok co dělat a postupně rozvíjeli u svého dítěte všechny oblasti, které potřebuje pro úspěšný vstup do školní docházky. Představení a ukázka z kurzu Introduction in English 1. Každý týden přehledné instrukce (slovní popis, videa, pracovní materiály,...) 2. Inhibujeme primární reflexy, vylepšíme grafomotoriku, zrakové a sluchové vnímání, soustředění a předmatematické představy, vše v v rámci jednoho uceleného programu 3. Vše zvládnete sami z pohodlí domova a zábavnou formou! Cena celého 30 týdenního kurzu je 4900 Kč Přístup je na celých 12 měsíců od zakoupení Koupit kurz v češtině Koupit kurz v angličtině Užijte si každý den cca 10 minut společného hraní se svým předškolákem a dopřejte mu hladký nástup do první třídy! Chcete získat více informací o primárních reflexech? Objednejte si moji knihu Přetrvávající primární reflexy. V českém prostředí je to unikátní publikace o přetrvávajících primárních reflexech a je určena širokému spektru čtenářů a zejména těm, kteří se snaží vyřešit příčinu lavinovitě narůstajících problémů dnešních dětí s učením a chováním. Cena knihy je 490 Kč Poštovné: platba předem - 90 Kč, dobírka - 120 Kč PhDr. Marja Volemanová, PhD. Koupit knihu Nebo můžete zakoupit e-book za 420 Kč

Online konzultace pro absolventy kurzů NVS Pohybem se učíme.